Existuje celá řada iontových nápojů odlišujících se od sebe svým složením. Proto je dobré vědět, který zvolit, aby bylo vyhověno individuálním potřebám každého jedince. Základní charakteristika, rozdělení a složení iontových nápojů je popsáno v článku “Iontové nápoje: Jak fungují a na co si dát pozor".
Zda je nápoj hypotonický (nižší koncentrace rozpuštěných látek než v krvi), isotonický (přibližně stejná koncentrace) nebo hypertonický (vyšší koncentrace), ovlivňuje, kolik energie dokáže nápoj dodat, jak rychle ji dokáže absorbovat do krevního oběhu a využít, aby nahradil tekutinu ztracenou pocením.
Většina iontových nápojů je isotonické povahy, jsou tedy svou koncentrací podobné lidské krvi. Teoreticky to znamená, že dodávají tělu dostatečné množství energie a dalších látek.
Kdy použít isotonické iontové nápoje?
Isotonické iontové nápoje obsahují kolem 6,8 % sacharidů a dodávají tak 1,5x - 2x větší množství sacharidů než většina hypotonických nápojů (30 g sacharidů na 500 ml porci). Této jejich vlastnosti se využívá při kratším, vysoce intenzivním cvičení, kde může být rychlý příjem sacharidů důležitější než odvrácení dehydratace. Doplněním dostatečného množství energie při intenzivním cvičení, zabraňují poklesu výkonu, pocitu vyčerpání a prodlužují náročnou svalovou práci. Jsou tedy skvělým pomocníkem.
Je ale důležité dát si pozor na konzumaci nadměrného množství, která vyvolává gastrointestinální potíže v podobě nevolností a bolesti žaludku (pocit nafouklého žaludku). Dochází k tomu zvlášť v teplejších podmínkách, kde vysoká míra pocení nutí k rychlejšímu tempu pití. A nebo když je vysoká konzumace isotonických iontových nápojů kombinována se sacharidovým občerstvením jakou jsou gely a energetické tyčinky.
Kdy použít hypertonické iontové nápoje?
Hypertonické nápoje jsou koncentrovanější než lidská krev. Je to dáno velkým množstvím sacharidů, které mají za úkol maximalizovat dodávku energie a podpořit tak aktivity s vysokou intenzitou.
Mohou obsahovat až 80 g sacharidů na 500 ml porci.
Hypertonické nápoje nacházejí svůj význam při aktivitách, kde je potřeba rychle a efektivně dodat velké množství kalorií nebo určitých makroživin do krevního oběhu. Tekuté kalorie (energie) se vstřebávají mnohem snadněji než pevné látky. Ty potřebují nejdřív vynaložit energii na své rozložení a poté se teprve mohou začít vstřebávat.
Také hypertonické iontové nápoje mají však svá negativa. Problém nastává v situacích, když jsou přijímány v době, kdy je prioritou příjem tekutin a problémem je dehydratace (dlouhodobé sportovní aktivity, horké prostředí,…).
Jakmile se totiž hypertonická tekutina dostaví ze žaludku do střeva, začne tělo přesouvat vodu z krevního řečiště zpět do střeva, aby se rozpuštěné látky zředily na takovou úroveň, která umožňuje absorpci živin a tekutin zpět přes střevní stěnu do vašeho těla. Tento přesun vody z krve do střeva způsobí dehydrataci. V praxi tento mechanismus pak vyvolává ještě větší žízeň, nevolnost. Nevhodně zvolený příjem hypertonického iontového nápoje má pak za následek přesně opačný efekt.
Proto je nejlepší držet se používání hypertonických nápojů výhradně v době, kdy chcete co nejrychleji přijmout kalorie, a kdy zároveň hydratace není hlavní prioritou.
Kdy použít hypotonické iontové nápoje?
Hypotonické iontové nápoje mají tendenci být absorbovány do krevního řečiště co nejrychleji, dodávají ale mnohem nižší podíl sacharidů (energie) než isotonické a hypertonické nápoje. Koncentrace sacharidů v hypotonickém nápoji je do 6 % roztoku.
Mechanismus rychlé hydratace je dán příznivým osmotickým gradientem, který způsobuje, že přijatá hypotonická tekutina přirozeně proudí přes střevní stěnu do krevních cév a pohybuje se tak směrem ze střeva do krevního oběhu.
Hypotonické iontové nápoje nacházejí své uplatnění při dlouhodobých vytrvalostních aktivitách a při aktivitách v horkém prostředí, kdy hlavním úkolem je zabránit dehydrataci a umožnit organismu vykonávat danou aktivitu co nejdelší dobu, aniž by došlo k poklesu výkonnosti.
Iontové nápoje jsou nepostradatelným pomocníkem při podání co nejlepšího sportovního výkonu. Důležité je ale také zmínit, že při krátkodobých aktivitách (do 1 hod) nízké intenzity lidskému organismu plně postačí obyčejná voda.
Při rozhodování, který iontový nápoj zvolit, je nejlepším řešením isotonický iontový nápoj. Změny koncentrace můžeme pak snadno dosáhnout snížením (hypotonický) nebo zvýšením (hypertonický) počtu odměrek na dávku, při přípravě nápoje.
Roli při výběru hrají také chuťové preference, zde je dobré mít doma aspoň dvě příchutě a dle libosti je střídat, aby nedošlo k rychlému omrzení jednoho druhu.
Svůj význam má také konzistence a způsob přípravy nápoje. Zde se nabízí několik možností: již připravený nápoj v 500ml PET láhvi, iontové tablety nebo iontový nápoj v prášku.
Mgr. Ing. Jana Olejníčková, Ph.D.